Já jsem v roce 72 šel do civilu. Ozvi se mi 732137792 nebo karel.hradiste@seznam.cz. Díky.

Dobrý deň a ahojte všetci,
srdečne vás pozdravujem z Martina. neveril som vlastným očiam, keď som objavil túto stránku, ale veľmi ma potešila. Začal som hneď pátrať po nej a konfrontovať so spomienkami. Ja som nastúpil na pontónovú rotu k npor. Kohoutkovi 10.augusta 1983 ako veliteľ 1.čaty. Nastúpil so mnou ako technik roty rtm, Roman Čekal, ďalší velitelia čiat boli por. Skopal a npor. Horkel. na veliteľstve divízie si ma bol osobne vyzdvihnúť pplk.Čada, vtedajší veliteľ útvaru, chlap vysokej suchej postavy, veľmi ostrých čŕt v tvári, s nesmierne prenikavým pohľadom. Bolo zaujímavé, že mal titul PhDr. a zaoberal sa psychológiou dospelých a udajne spolupracoval aj s Karlovou univerzitou, ale to mám neoverené.V každom prípade to bol zaujímavý a múdry človek s veľkým rešpektom. Keď ma péroval, čo bolo dosť často, mal som pocit, že som sa zmenšil na 2cm výšky. Výborne sa mi spolupracovalo so ZVP, ktorým bol kapitán Duník. Chytil som sa zväzáckej práce na útvare, mnoho vecí som dal dokopy, urobil som pár vydarených akcií a výletov. Spomienky sú veru všelijaké, lebo chlapci mali vždy veľkú chuť si vypiť. Pontónová rota bola z hľadiska počtu ľudí najväčšia v rámci organizácie ČSĽA. Bolo to cez 90 ľudí, z toho väčšina s nejakým tým predošlým pobytom v base. Na nikoho ale nemôžem nájsť nejaký zlý pohľad, aj keď teda už prešli roky a s ním nastúpil spomienkový optimizmus. Vojaci ako Milan Pilo, Paľo Hordoš, Ľudo Seredi, Paľo Petráček, Jardo Papík, Jano Šoltész... mi utkveli v pamäti veľmi výrazne. Samozrejme aj iní, postupne sa vynoria z pamäti. Zaujímavé, že som zahliadol meno Rudo Kašuba, okamžite sa mi vyjavila tvár. No a potom som sa dostal aj k fotke a vôbec som sa nemýlil. Ak sa mi Rudo zve, veľmi ma to poteší....Pri útvare som strávil jeden celý rok a zažil som naozaj všeličo, ale rozhodne ak veľa srandy. Vážne bolo, keď jeden vojak z delostreleckého útvaru pred odchodom na cvičenie ušetrenými nábojmi zo strelieb vtrhol na štáb a postrelil tam jedného či dvoch. Veliteľ útvaru mal veľké šťastie...vojaka potom spacifikoval útvarový telocvikár. Zaujímavé bolo, keď počas PŠM chodila rota, tzv Ypsilonka so šlabikármi pod pazuchou učiť sa čítať a písať. Chalani často na Péveeske pozerali západonemeckú televíziu, keď zistili, že ma tiež zaujíma, prezradili mi, že pre prípadnú kontrolu majú vzadu za panelmi svetlo, ktoré ovláda dozorný roty. Ak by šiel na kontrolu déveťák, tak jednoducho dozorný zabliká a zrazu šup, pozerá sa sovietsky film :-) Je to len útržok všetkých spomienok....problémy ktoré boli, sa dnes stali zážitkami. Po roku som bol prevelený na Bory na tankový pluk na ženijnú rotu. Spôsobil to môj protikomunistický postoj, ktorý vyvrcholil jedným extempore, ktoré sa stalo mimoriadkou a akosi som prestal vyhovovať potrebám armády. Ešte pár mesiacov som odslúžil zahrabaný v lesoch ako najčiernejšia ovca celej armády. No a potom prišla degradácia a civil. S tým samozrejme nová existencia, práca pomocného robotníka, ale aj za bucharom ako kováča...S osemdesiatym deviatym rokom sa veci zlepšili, mňa rehabilitovali a mám za sebou celkom úspešnú kariéru. Dnes žijem v rodnom meste, plním si dávny sen, mám antikvariát, venujem sa autorsky literatúre a novinárčine, ale aj práci s deťmi. Na minulosť nezabúdam, lebo teraz je isto krajšia, ako keď bola prítomnosťou. Ak mi niekto napíše, ak si ma niekto pamätá, nuž veru poteší ma to. Opatrujte sa všetci...

Musím ešte doplniť, že v roku 2004 som si urobil výlet po miestach kde som ako vojak slúžil a bol som aj na Slovanoch. Bolo to oplotené, ale dalo sa dnu dostať. Prešiel som si priestor nášho útvaru, ozývali sa hlasy, dupot kanád, povely...ale útvar sa menil na lesík. Asfalt na buzeráku bol poprerastaný stromčekmi, v mojej kancelárii rástol asi šesťmetrový jaseň a prerástol aj strechu...no, bola to nepredstaviteľná skaza, ale aj zároveň niečo, čo hovorí o večnosti prírody. Usmieval som sa...

zdravim vas pan Ciger dakujem za peknu pripomienku mojho otca Milan Pilo bohuzial uz neni medzi nami dna 24/12/2014 zomrel nasiel som si zopar fotiek na ktorych je mlady a silny a zdravy ak by som mohol poprosit ak mate este niejake fotky kde je moj otec a jeho kamarati z vojny poslite mi to na e-mail milan85011071200@azet.sk to je moj e-mail dakujem

Nazdar Jano,
snad si mě ještě pamatuješ, na tvoje jméno jsem si hned vzpomenul.Nastoupil jsem na pontonku jako velitel 1. čety v roce 1984. Na čet.Papíka nedám dopustit ,byl to jeden z nejlepších výkonných praporčíků, co jsem poznal za celou armádní kariéru.A i ostatní "védéčka" (čet Németh,čet Topolanský atd.) mě tehdy dost pomohli udržet na uzdě ty trochu divočejší kluky.Dokonce v pozdější době byla pontonka nejlepší rota praporu.Rád na ty časy vzpomínám a s jedním z velitelů rot Jardou Bobkem se scházím do dnešní doby. Snad se mě podaří sehnat přístroj na převod fotofilmů do počítače, pak vylepím fotky .Zatím a hlavně zdraví.

No nazdar, nazdar Bohumíre :-) samozrejme, že si ťa pamätám, však sme strávili spolu 3 roky v škole a potom som ti vlastne odovzdával funkciu. Som rád, že si sa ozval, ja som sa chystal už dávnejšie, že ti napíšem, ale vždy som to nejako odložil. Nakoniec vidíš, tak či tak k tomu prišlo. Človek sa pred minulosťou neukryje, najmä ak sa z nej vynárajú priatelia. Ja som v podstate o sebe písal viac v textoch navrchu. Budem rád, ak sa ozveš, napíšeme viac cez email, ten môj je jano.medokys@azet.sk Budem čakať. Jano

kamo tebe uz jsem nazazil .odchod jaro 1983,to svetlo jsme opecovaly4 rocniky,ted jinak nebyla to skoda se na to vysrat ?kdo to mohl vedet ze t pakarna padne

Zdravím všechny ženisty po 41 letech.

Zdravím tě Milane.Také jsem sloužil na Slovanech VÚ 5924,ženijní rota jako raketový odminovač.ROD 200 v letech 72-74.Stavěli jsme dřevené mosty,dělali minová pole atd.Dřívějšího velitele roty si nepamatujiPotom tam nastoupili na rotu z voj. školi poručí Mazal Jan dělal velitele roty a podporučík Boldiš mu dělal zástupce.Pamatuji se na Vachovce,Čadu,Husnera ale hodnosti si již nepamatuji.Náš barák ženistu byl uprostřed.Já jsem byl s řidičma na pokoji Sabadoš Gejza,Horník,Dočekal,také tam byli Čejka,Koblížek,Kalda,Peterka,Gleisner,Fabián,Hojer,Hakser,Sebéš,Polčic,Augustinek,Kilian na další už si nevzpomínám.Pokud v tu dobu tam byl někdo z uvedených necht se ozve.Zdraví Kobra

Byl jsem u žpr. v letech 75-77, žtr a pvr. s Mokošem, Dreslerem, Štencl, atd. Jsu v Brně.

Vážení přátelé.Na blogu jsem dopsal svoje vzpomínky na VZS.Děkuji adminovi za za založení tohoto webu a přeji všem aby se něj ,pokud možno přihlásili další. naši kamarádi.V době ,kdy již tento útvar není a naše armáda je pouhým torzem dob.minulých, si připomeňme,že jsme sloužili vlasti.Miroslav Pavíza

Velitel praporu v tomto období byl mjr./pplk.Vachovec,ZVP mjr./pplk Dejl,evidenční kpt.Kučera.Vel.str.roty npor./kpt Šurý Milan ,Technik por. Holub,staršina npprap.Rosenfelder,vel .žen.roty npor.Vranovský,žkr.kpt.Hausner?Ostatní mi vypadli z hlavy.Zdravím všecny a ostatní bude na blogu.Míra Pavíza

Tak nějak to bylo

Slúžil som na pontonovej rote,ako starší vodič, kde bol velitel roty najprv nadpr. Ivanič, a druhý rok bol npr. Kohout a velitel útvaru pplk. Čada. Rád by som zaspomínal s chlapcami s ktorými sme spolu slúžili. Mám doma aj fotky.

jmenuji se milan vacha ,jestli si vzpominas,vuz c.12.?

ahoj ,zdravi te jeste starsi vodic milan vacha,jestli si vzpominas.

Taky jsem tam sloužil krátce pak jsem byl odvelen na stavbu do Rožmitálu. Byl sem na ŽR u velitele nadporučíka Mira Meška. Můj mazák byl nějaký Mira Stranski myslím že měl svobodníka nebo desatníka. A taky svob Josef Pavelec
Ozvi se jestli mne znáš rukoval jsem zaří 1981

to vis ze te vole znam ,ten stransky me bil,pak jsem sel na pontonovu rotu.

Stefan Reiter
27.11.2015
Služil vo vojenskom utvare 5924 Plzen ako vodič velitelskej čaty velitelom roty bol Kpt Hauzner a velitel utvaru Pplk čada chcel by som sa skontaktovat s kamarátmi ktorý boli vtedy somnov na čate fotky mám.

Ahoj Štefan dobre si tě pamatuji řidič V3S ,protože jsme se dotkávali na chodbě Ty z VČ, já na ŽKR, Kontakty na kluky z tvého ročniku mám u sebe uloženy a pokud chceš aby tě kamarádi s kontaktovali tak je třeba zanechat někde na sebe kontakt

ponton 12 zdravim te a jsem rad ze jsi na webu

Všechny co semnou sloužily v roce 1966-68.Zdravím Michala Majneka a Mirka Pavízu.Potom Vencu tímto zdravím-denně kecáme na Skype a vzpomínáme na Vojnu.

Sloužil jse na rpp ,kdo si vzpomenete na toto jmeno
ozvěte se.ahoj Petr

nazdar petře!!!nejen že si vpomenu- mluvily jsme spolu asi před 30 rukama u přejezdu v strážnici jenom sme si stačily říct že bydlíš na paneláku.jestli už víš o koho se jedná tak si dáme spicha

snad se to povede se spojit

Máš zde na RPP kontakt na Petra stačí jen napsat email,nebo se taky zapiš na rotu a zanech kontakt na sebe

Ahoj Rudo. To víš,že si na to pamatuju
a rád se sejdu, jenom musíme počkat až bude chladnější
počasí protože mám trochu potíže ale to si řekneme potom.

Posilám muj email petrgraz@seznam.cz

zatim čau Petr

Zdravím Rudo,byl jsem jako bažant u tebe v družstvu ,po Pšce jsme se blbec nechal prevelet do Příbrami, pak jsem toho litoval.Petrovi G.jsem už taky psal.Na H.Blatny jsem se na tebe před mnoha lety ptal v hospodě,byli jsme tam na běžkách.

AHOJ,PAMATUJI SE NA TEBE,JÁ UŽ NEJSEM V H.BLATNÝ OD ROKU 1977,ŽIJU V U. HRADIŠTI,ŠKODA ŽE NEVÍM ŽE BYDLÍŠ V KRASLCÍCH,JEZDL SEM PO SVĚTĚ S KAMONEM, VTĚCH KONČNÁCH SEM SEM SE TOULAL.

Ahoj, takže tys zůstal u volantu.A ty kluk s ,, Krušných hor,,na Moravě?Samosebou žena? Že nám ty roky nějak utekly co? Já jsem ukončil tady v Kraslicích v textilu ,,Sametex,,jako stelak.Starsi synator je tady u fy ,,Kukal Uhlíř,, strojírny jako šéf obchodu a mladší ten je už 10 let ve Stuttgartu jako D Ing Mercedes, takže to de hlavně zdravíčko.Rudo měj se Michal

Sloužil jsem u ŽKR u kp.Haznera jako výkoňák po Fredym.

Ahoj Mirku.

Vzpomínám. Byl jsem o rok mladší ročník. Velitelská rota, můj velitel byl věčně nalitej kpt Spišiak, ale jinak fajn. Se svob. Butorou jsem půl vojny prožili vě sklepě ve spojdílně. Hausnera pamatuju, říkalo se mu "Satan", na vodním cvičišti v centru města měl vedle strážnice haciendu, kde cvičil jógu a vodil si tam ženské...
Kontakt na mě je: radiotape@radiotape.cz

Zdravím všechny spolubojovníky, Dan Rychlík

Čau Dane,
matně si na Tebe pamatuji . Jj,Spišiak,to byla alkoholová komedie,jednou jsme se picli u mne na rote ve skladu,zamkli jsme se na na chodbě řádil gumák ,myslim že jsme mu říkali Fefo ?

Také jsem byl řidič na VČ u Spišiaka.Fefo ,vlastním jménem npor Vaš byl velitel pontonky,řval jako kráva,ale na tehdejší dobu celkem férový člověk,který se uměl svých vojáků zastat.Věděl by někdo,co dnes tito velitelé dělají?

Fefo bol kpt.Vaš zmrd potom mjr

Fefo bol kpt.Vaš zmrd potom mjr

Služil som na pontonovej rote kde bol vel,npr,Kohout.vel,utvaru 5924 bol ppk.čada.Rad by som zaspominal s chalanmi z utvaru.

milan vacha te zdravi vuz č 12

Rudo ahoj, pridal som článok, nájdeš sa v ňom :-) Jano

Janko-teda ked tak smiem,akoby som si nespominal,chlapak ako sa patri a srandu si vedel spravit,niekedy si po zamestnani ostaval debatovat s nami zakladakmi pred rotou a ak sa pamataš okolo roty viedla cesta a chodilo sa tadial do army a sem tam si sa dal nahovorit a pobavil si nas ako si Ty upraveny poručik sem tam žiadal pozdravit pochod.krokom niektorych tych salamistov a my sme mali na lavičke z toho senza zabavu.Aj vel. roty Kohoutek sa nezdal,niekedy cez zamestnanie prišiel za mnou a zavelil-Kašubo dajte dokopy mančaft dame za rotou futbalik a trvalo to až kym nas raz nenabonzoval vel.utvaru jeden kapt.zo štabu.Janko myslel som si že tvoja voj.kariera trvala dlhšie.Aj čekala si pamatam byval na ubytovni pri kasine.Zatial tolko-odpust mi gramatiku a ešte chcem spomenut ,že nie som na faceboku,ale mam mail-odur1@post.sk.

Rudo ahoj, je hlboko po polnoci, ale také milé prekvapenie v podobe tvojej odpovede ma potešilo. No, je to vyše tridsať rokov, čo som ako poručík opúšťal Plzeň a na OVS- som si šiel vybaviť vojenskú knižku v hodnosti vojaka. Dnes sa už naozaj usmievam, lebo ja som sa naozaj na tú robotu s mojím voľnomyšlienkárstvom nehodil. Mnohokrát som uvažoval, čo som tam vôbec robil, ale zase tá vojenská služba nebola iba o buzerácii a drile. Keby to tak bolo, teraz si nepíšeme a nespomíname. Rovnako po rokoch som sa s inými chalanmi , už päťdesiatnikmi, či staršími rozprával, každý spomína...chváli sa, hoci vtedy sa to bralo trochu inak :-) Vznikali krásne kamarátstva, ktoré často pretrvali desaťročia. Ja osobne už roky organizujem stretnutia zo školy. Stretávame sa už každý rok, spomienky sú stokrát zopakované, ale vždy ako originál a so smiechom. Hoc mi Plzeň zlomila ako lampasákovi krk, vôbec nespomínam zle a po rokoch som bol aj v kasárňach, to by si nevedil, čo príroda dokázala. Na tej našej rote po izbách rástli stromky, na buzeráku rástol lesík z tenkých stromkov a štáb bol akoby v ňom býval Tarzan v džungli :-) Ožívali mi spomienky, hlasy...bolo to v roku 2004, ak sa nemýlim. Pokúsim sa pohľadať fotky, niekde by mohli byť.
Ja žijem v Martine, som živnostník, venujem sa knihám, mám antikvariát, robím aj novinárčinu a publikujem v rozhlase....
Napadla mi jedna spomienka. Možno si spomínaš na Emila Csóku, robil hlavne v kuchyni. Mal prúser, Čada mu dal 14 dní basy, ale ústne. vychádzalo to na jeho odchod do civilu. Mal teda v base nadsluhovať. Ja som rozmýšľal....a hovorím mu: Ty, Emil, ale ja som nikde nevidel písomne tvoj trest, v žiadnom rozkaze." Prišlo mi ho ľúto, lebo chalani už behali po rote v civile a on...vyzeralo to na basu. Bolo mu do plaču....No, prešli sme všetky rozkazy...nenašli sme nič. Vravím mu, pôjdeme za Čadom a keďže nič nevyšlo v dennom rozkaze, pôjdeš domov. Čada nás zobral....uznal to. Emil Csóka šiel domov, ale čo som dostal ja za zjebung a potom ešte niekoľkokrát....no, to bolo. Emil ma vystískal, dakoval, pozýval domov...a potom letel na stanicu....
Prešli roky, niekedy v roku 2000 som už robil šéfa jednému závodu v Martine, generálne riaditeľstvo sme mali v Bratislave. Ako šéf som chodil často na porady do Luxorky, kde bolo sídlo firmy. Parkovával som pri starom Priore. Raz som teda takto tiež bol....zaparkoval som, vyjdem z auta....a rovno oproti mne Emil. Ty kokos, to bola sopka to zvítanie po rokoch. Nezabudol na mňa. len ma opiť, všetky bratislavské štetky som mal mať pri nohách. Emil tam mal svoje "obchodné miesto" :-D Juj, som sa uhľadal výhovoriek, že nemôžem...no, ale sme spomínali, smiali sa...bolo to krásne popri káve v reštaurácii. Ešte potom som ho asi dva razy stretol, vždy to bolo milé, ale neskôr zmizol, no, kam neviem. No, napíš mi niečo, ako žiješ, kde žiješ...Možno si dáme niekedy aj kávu kdesi na Slovensku :-) Niečo ti pridám aj do mailu. zatiaľ sa opatruj . Jano Cíger

Sloužil jsem na pontonove rotě 1978 až 1980 řidič velitel nadporučík boldis ferovej chlap